Ostrov Krk – historie a kultura

krkChorvatsko, díky své zeměpisné poloze, má bohatou a zajímavou historii, jejíž stopy lze dodnes spatřit na mnoha místech. Jedním z chorvatských ostrovů, kudy skutečně „kráčely dějiny“, je ostrov Krk.

Vládci ostrova

Ostrov byl pravděpodobně osídlen už v prehistorických dobách, o čemž však existuje jen málo důkazů. Prvními, skutečně doloženými, obyvateli tohoto místa byli Liburnové, snad vůbec nejznámější ilyrský kmen. Ilyrové, kteří jsou etnicky příbuzní Řekům a Italům, původně žili v dolní oblasti Dněstru, na přelomu 12. a 13. století př. n.l. se však začali usazovat mezi jiným i na celém východním pobřeží Jadranu. Jedním z míst, kde se usídlili, byl i ostrov Krk.

Již v dobách ilyrského osídlení vznikla na ostrově osada původně zvaná  Kurykta, odtud i současné jméno ostrova Krk. Když  sem ve 2. století n.l. dosáhlo římské impérium, byla osada hrdě nazvána „Splendisissima Civitas Kuryctarum“, což lze volně přeložit jako „nejlepší město“, kterým se v těchto dobách skutečně stala. Jedná se o dnešní hlavní město na ostrově – město Krk. V římských dobách zde byly například vyhlášené termální lázně, jejichž podlaha byla vyložena nádhernou a cennou mozaikou.

V roce 49 př.n.l. se u ostrova Krk odehrála historická bitva mezi Caesarem a Pompejemi, o které se děti dodnes učí v hodinách dějepisu. Po Římanech ovládli ostrov Byzantinci, kteří zde teoreticky panovali – prakticky vládl chorvatský šlechtický rod Frankopanů – až do 18. století, kdy se Krk stal součástí jižních držav habsburské monarchie, která jej v roce 1918 byla nucena přenechat Itálii. Italové si však vládu nad ostrovem podrželi pouhé dva roky. V průběhu 2. světové války byl Krk okupován jak italskou tak německou armádou a teprve po válce se stal součástí Jugoslávie. V roce 1991 pak součástí samostatného Chorvatska.

Počátek kulturní historie slovanských národů

V kulturní historii nejen Chorvatska, ale všech Slovanů, a to včetně Čechů, je ostrov Krk zapsán velice výrazně. Právě Krk je pokládán za středisko církevního i světského písemnictví nejen Chorvatů, ale všech slovanských národů. Zde místní mniši, žáci věrozvěstů Konstantina a Metoděje – posléze přezdívaní hlaholáši, neboť používali Konstantinovo písmo – hlaholici, získali v polovině 13. století svolení papeže provozovat bohoslužby ve slovanském jazyce, jak již neoficiálně tři století činili, a tato tradice se tu dodnes v určitých kostelech zachovává. Ve zvláště významné dny se v klášteře v Košljunu u Punatu či v klášteře na mysu Glavotok slouží mše ve staroslověnštině, přestože staří Benátčané a po 1. světové válce Italové, kteří se pokládali za jejich dědice, se pokoušeli tuto tradici krutě potlačit a zcela vykořenit. Ničili hlaholské památky, pálili církevní i světské hlaholské knihy, snažili se zadupat do země celé slovanské kulturní dědictví.

Slovanští mniši hlaholáši se znovu vrátili i do Čech, a to za panování Karla IV. a poté Vladislava Jagellonského a spolu s nimi i slovanský jazyk do církevního světa. S působením mnichů hlaholášů je úzce spjata historie více klášterů na ostrově Krk, jejichž návštěvu si rozhodně nenechte ujít. Za návštěvu také rozhodně stojí kostel svatého Donata, kostel svatého Chrysogona, raně románský kostel svatého Víta, kostel svatého Jana… Všechny tyto starochorvatské památky jsou díky kdysi společnému jazyku částečně spojeny i s českou historií. Z ostrova Krk pochází i jedna z nejvýznamnějších staroslovanských písemných památek vůbec, tzv. Baščanská deska, která zde byla objevena v kostele svaté Lucie v Jurandvoru. je na ní nápis z roku 1100 o darování louky krále Zvonimíra za účelem vybudování kostela svaté Lucie u Bašky. Deska se staroslovanským textem je vyrobená z bílého vápence, bývala zabudována v kostele po levé straně před oltářem a dodnes tam můžete spatřit její kopii. Originál je  v současnosti uložen v chorvatské Akademii věd a umění v Záhřebu.

krk2Ostrov Krk – město Krk

Nejvýznamnějším místem na ostrově Krk je město Krk. V jeho ulicích na vás vyloženě dýchne historie na každém kroku. Celé město, které je od římských dob správním střediskem ostrova, bývalo dříve obklopeno hradbami z 11. a 12. století, jejichž pozůstatky jsou dodnes patrné, rovněž zde narazíte na zbytky lázní a okrasných mozaik. křivolaké uličky města však nebyly jen svědky historie antické, posléze tudy kráčela i historie světa křesťanského, když se Krk stal ve 4. století biskupským sídlem. velice starou památkou je Mariánská katedrála z 5. – 6. století, která původně bývala křesťanskou trojlodní bazilikou, ve 12. století pak byla přestavěna do slohu románského a v 18. do barokního. V jejím pozoruhodném interiéru se nacházejí velice cenné obrazy a plastiky. V sousední budově naleznete biskupství, kde si můžete prohlédnout sbírku vzácných obrazů. U katedrály ve své téměř původní podobě, včetně zbytků fresek, zůstala zachována také románská bazilika svatého Quirina z 10. nebo 11. století. Dalšími významnými sakrálními stavbami ve městě jsou raně románská bazilika Gospa od Zdravlja ze století 12., dva hodnotné románské domy ze století 11. a Frankopanský zámek s válcovou věží a kaplí v gotickém stylu ze století 15.

Místní folklór

Ostrov Krk je však zajímavý i z etnografického hlediska, a to jak doposud dodržovanými lidovými zvyky, tak svéráznými kroji a archaickým dialektem místních obyvatel. Koná se tu celá řada lidových slavností, např. u příležitosti svátku místního patrona svatého Quirina – 4. června nebo Krcké trhy – 8. – 10. srpna. Při těchto příležitostech předvádějí své umění místní lidové soubory, koná se celá řada folklórních představení, kde se rozezní lidové hudební nástroje, zazní zpěv a prostor dostane i tanec. Z poněkud jiné kulturní oblasti jsou pak dnes již tradiční letní představení, která se konají na náměstí Kamplin, v krcké katedrále, ve frankopanském hradu a ve františkánském klášteře na přilehlém ostrůvku Košljun. Tady lze zhlédnout koncerty, představení operní, baletní i činoherní.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *