Žirje patří k Severodalmatským ostrovům, konkrétně ke skupině ostrovů šibenických. Je jediným obydleným ostrovem této skupiny – žije zde asi 160 stálých obyvatel, leží v jejím vnějším pásu, obklopuje jej množství malých neobydlených ostrůvků a na jihozápad od něj se již rozkládá otevřené moře.
Z historie ostrova
Stejně jako mnohé další odlehlé kouty země, i ostrov Žirje má svou pohnutou historii. V průběhu staletí přecházel tak říkajíc z ruky do ruky, chorvatský král jej věnoval benediktinům, ti jej přenechali knížatům z rodu Bribiru, ti zas zadarským feudálům, poté se vrátil do vlastnictví Šibeniku. Krvavě je v dějinách ostrova zapsán rok 1572, kdy jej dobyli a zcela vyplenili Turci. Zůstalo zde poté jen málo lidí, kteří se pustili do budování nového života na Žirje. K cenným historickým památkám na ostrově patří zejména zbytky byzantského opevnění z dob císaře Justiniána, tj. ze 6. století, které naleznete na kopcích Gradina a Gustijerna, odkud byla v římských dobách sledována bezpečnost vodních cest, dále pak kostel Matky Boží v Žirje, který pochází z roku 1480.
Přírodní a životní podmínky na ostrově
Většina povrchu ostrova je mírně zvlněná, ostrovem se táhnou dvě rovnoběžná kopcovitá pásma s úrodnou nížinou uprostřed a díky tomuto uspořádání je vystaven jižním i severním větrům, a tak jsou zde suchá, teplá a slunečná léta a mírné zimy. Plochu ostrova Žirje pokrývají zejména makchiové porosty, dříve tradiční dubové lesy, podle kterých ostrov získal své jméno, již v podstatě vymizely. Poněkud problematický, zejména pro místní zemědělce, je fakt, že ostrov Žirje nemá žádné vodní toky, ale je zde cca 35 m hluboká přírodní nádrž, která se vždy zaplní při jarních deštích a poté je využívána pro hospodářské účely. Jako na většině chorvatských ostrovů i zde místní pěstují ponejvíce vinnou révu, olivovníky a ovoce, významné místo ve zdejším hospodářství si však stále uchovává i rybolov a tradiční chov ovcí.
Turistický ruch na ostrově
Turistický ruch na Žirje je teprve v počátcích. Ostrov Žirje, díky své odlehlosti prozatím nevzbudil přílišný zájem turistů, kteří Chorvatsko navštěvují kvůli slunci, moři a nádherným plážím. Je to ovšem škoda, neboť i zde naleznete mnohé příjemné zátoky nabízející možnosti koupání v křišťálově průzračném moři a slunění na písčitých i oblázkových plážích. Přijedete-li na Žirje, ubytování snadno naleznete v soukromí, ale prozatím zde nebyl vybudován žádný hotelový komplex. Možností pronajmout si rekreační domy je však dostatek. I proto se dovolená zde hodí spíše pro ty, kdo preferují ticho, klid a soukromí. Přestože je Žirje od pevniny nejvzdálenějším šibenickým ostrovem, má s ní pravidelné lodní spojení. Lodě i trajekty ze Šibeniku na ostrov plují několikrát denně.
Sportovní vyžití
Poněkud příznivější je pověst ostrova mezi milovníky vodních sportů. Marina Žirje je uznávaným pojmem. Naleznete ji v osadě Muna ve stejnojmenné zátoce. Muna je cestou spojena s jedinou obcí na ostrově – Žirje, která leží přibližně ve středu 15,4 km čtverečních rozlehlého ostrova a žije zde většina místních obyvatel. Jachtaři si zde užívají plavby podél členitého pobřeží ostrova i okolních ostrůvků a láká je rovněž blízkost NP Kornati. Protože je okolní moře mimořádně čisté a existuje zde velice bohatý podmořský život, vyhledávají ostrov Žirje často také rybáři. Nadšeni zde budou také milovníci cyklistiky, protože ostrov protíná dobře 20 km značených cyklostezek, pro každého na výběr – s povrchem asfaltovým, polním nebo můžete zvolit cestu horským terénem. Pro ty, které nic z toho neláká a vystačí si s procházkou, je zde řada pěších cest různých délek i náročností.
Cyklostezky moc značené nejsou, ale neztratíte se. Volba povrchu není možná (kromě jediného místa, kde si můžete vybrat mezi kamenitou stezkou a asfaltem), jen se ty povrchy střídají. Marina v Muně nemá ani sprchu, ani tekoucí vodu, a kromě juga je otevřená do větru a neklidná. Má však mouringy pro deset lodí. Při bóře se dá lépe přespat na bójkách ve Stupici nebo Tratinské na vnější straně ostrova. Nádrž Lokva má spíš 3,5m než 35m a už se moc nevyužívá, protože zemědělská produkce se omezuje na olivy a pár desítek hlav vína. Na ostrově voda není, zachytává se dešťovka, u každého domu je „gušterna“. Kostelík je krásný, ale valnou většinu doby zavřený, kněz na ostrov jezdí asi jednou měsíčně.
Na ostrov se dostanete trajektem ze Šibeniku, který v sezóně jezdí 2x denně, nebo osobní lodí, která jede taky 2x od 1.6. do 30.9. Trajekt kotví na jižní straně nábřeží Šibeniku, a osobní loď asi 100 m od něj směrem do centra.