Ostrov Krk – fauna a flóra

krk-faunaOstrov Krk náleží ke skupině Kvarnerských ostrovů a se svou rozlohou přes 405 km čtverečních je spolu s ostrovem Cres vůbec největším jadranským ostrovem. Tomu odpovídá i rozmanitost přírodních krás, které na ostrově můžete objevit.

Úrodný sever, pustina na východě

Nejhustěji osídlená je severní část ostrova, která je také nejúrodnější. Podloží je zde převážně vápencové, místy vystřídané flyšem (sedimentární vrstvy nejčastěji tvořené z pískovců a jílů). V těchto místech pak vyvěrá množství pramenů. Na ostrově je několik vodních toků a dvě malá jezera, která slouží jako místní zásobárna vody. S počtem hodin slunečního svitu přesahujícím 2 000 za rok patří Krk k nejslunečnějším místům v Evropě. Východní část ostrova, která je přivrácená k pevnině, je zcela vydána napospas větrům bóra, které zde vanou z pevninských průsmyků, a způsobily, že se toto pobřeží v průběhu staletí proměnilo ve zcela bezútěšnou kamenitou pustinu. I pobřeží je v podstatě hladké, nečlenité a spadá víceméně strmě do moře.

Hospodářská zvířata a kulturní plodiny

Jako většina chorvatských ostrovů je i Krk zásadně závislý na zemědělské výrobě. Na vápencových kopcích se zde na chudém porostu pasou ovce, které místní tradičně chovají už několik století. Z kulturních plodin se zde pěstují především vinná réva, olivy, ovoce a zelenina.

Vinné révě se daří především na místě zvaném Vrbničko polje na severovýchodě ostrova. Místní víno má název Vrbnička Žlahtina a díky jen několika málo soukromým výrobcům je dnes dobře známé po celém světě. Pěstováním oliv se proslavila zejména obec Punat v jižní části ostrova, kde se jím zabývají v podstatě všichni místní obyvatelé. Za posledních dvacet let obnovili mnoho starých zanedbaných olivových hájů a vysázeli i nové. Díky mimořádně kvalitním výrobkům jsou zdejší pěstitelé dnes známí i daleko za hranicemi Chorvatska.  Každoročně začátkem října pořádá obec Dny oliv, aby propagovala pěstování oliv a výrobu olivového oleje, což je velice vyhledávaný místní produkt. Zájemci mohou prožít všední den ostrovanů při sklizni, seznámit se se všemi možnostmi využití těchto léčivých plodů a ochutnat delikatesy místní kuchyně, která oliv v hojné míře využívá.

Ostrovní fauna

Na celých Kvarnerských ostrovech žije přes 1 300 živočišných druhů, přičemž právě ostrovy Krk, Cres a Ráb drží v počtu živočišných druhů primát v celém Středomoří. Podstatná část fauny samozřejmě patří k podmořskému světu. Její zástupce si turisté, k jejichž koníčkům právě nepatří potápění, mohou prohlédnout ve dvaceti bazénech nového akvária v centru města Baška. Je zde ke spatření více než sto druhů jadranských ryb a mořských živočichů, mimo jiné např. žralok, muréna, chobotnice…

Najdete zde i největší sbírku mušlí v celém Chorvatsku. Jedním z nejzajímavějších zástupců ostrovní fauny je přísně chráněný sup bělohlavý. Krk patří k jedněm z posledních útočišť tohoto vzácného ptáka v Evropě. Supi zde žijí převážně na severovýchodním pobřeží ostrova, kde jim strmé útesy nabízejí dobré možnosti hnízdění. Byla zde proto vytvořena ornitologická rezervace na jejich ochranu. Rozpětí křídel těchto úžaasných ptáků může dosahovat až 2,8 m, dospělosti se dožívají až ve věku 5 či 6 let a samice snáší jen jediné vejce. Jejich potravu tvoří většinou mršiny ovcí, které jim pracovníci ornitologického centra opatřují od místních farmářů. Supy na Krku můžete spatřit při výletech do hor nebo při lodních výletech podél pobřeží. na celých Kvarnerských ostrovech dnes sídlí jen cca 120 párů těchto ptáků.

krk-floraOstrovní flóra

Přes první dojem pustiny zde návštěvníci naleznou i mnohé zajímavosti z rostlinné říše. Přes 30% ostrova Krk pokrývají lesy a celkově se zde vyskytuje přes 1 500 rostlinných druhů. Krku i v této oblasti patří jednoznačně prvenství mezi všemi chorvatskými ostrovy. Nejrozšířenější jsou stálezelené porosty makchie, které se skládají z křovin a zakrslých stromů – jalovců, vavřínů, řečíku, rozmarýnu, dubů…, na suchých místech vápencových svahů převládají nižší keře a byliny, zejména pryšec, šalvěj a kozinec. V lesních porostech se setkáme nejčastěji s různými druhy dubů a borovic, zejména s borovicí halepskou a přímořskou, a také s piniemi a jalovci. Známou rostlinou je také rohovník, tzv. svatojánský chléb, jehož plody se zde používají převážně jako krmivo pro hospodářská zvířata. Kromě těchto původních druhů se zde návštěvníci setkávají také, aniž si to často uvědomují, s různými importovanými rostlinami. K těm nejznámějším patří např. palmy, oleandry, agave, aloe, cypřiše… Tyto rostlinné druhy se v této oblasti již dávno plně aklimatizovaly a patří již dávno k místnímu koloritu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *