Ostrov Mljet – Chorvatsko je jedním z největších v Jihodalmatském souostroví, jeho rozloha činí přes 100 km čtverečních. Ačkoliv široký v průměru jen 3 až 4 km, je dlouhý úctyhodných 38 km. Leží ve vnějším pásu souostroví a jižně od něj se již rozkládá volné moře. Vyznačuje se velmi členitým pobřežím, které je zejména na severu a severozápadě lemováno množstvím malých přilehlých ostrůvků.
Z historie ostrova
Původní obyvatelé ostrova – Ilyrové, odtud byli ve 4. stol. před Kristem vytlačeni Řeky, později ostrov ovládli Římané, kteří jej používali jako místo pro deportaci nepohodlných občanů. V průběhu stěhování národů byl ostrov Mljet nějakou dobu pod nadvládou Germánů, v polovině 15. století se stal součástí Dubrovnické republiky. Všechna osídlení zde zanechala své stopy, a proto zde návštěvníci mohou obdivovat mnoho historických památek. Po Ilyrech tu z dávných časů zůstaly zachovány zbytky opevnění, Řekové Mljet vydávají za Homérův bájný ostrov Ogýggia, kde Odysseus strávil celých sedm let na své cestě domů na Ithaku jako nedobrovolný host nymfy Kalypsó. Z římských časů pak pochází jedna z nejcennějších historických památek ostrova – římská vila-palác v obci Polače. Odhaduje se, že tyto zříceniny pochází z 2. nebo 3. století n.l.
Z germánského období pak pocházejí zbytky starokřesťanské baziliky, několik dobře zachovaných předrománských kostelíků a zejména benediktiny vybudovaný mariánský kostel a opatství ze 12. století. V pozdějších dobách byl klášter goticky, renesančně i barokně upravován i opevňován a v 16. století jej zcela zpustošili turečtí nájezdníci. Po celá dlouhá následující staletí byl však tento klášter významným střediskem vědy a literatury, nacházela se tu jedna z nejbohatších benediktinských knihoven v Evropě a v průběhu svého života tu působili mnozí význační básníci a vědci. Za Titova režimu zde byl zřízen hotel. V současnosti existují snahy vrátit klášteru jeho původní podobu. Z období Dubrovnické republiky zůstalo zachováno množství gotických kostelů i světských staveb a cennou památkou je dochované renesanční sídlo zdejšího dubrovnického správce. Rakušané posléze měli na Mljetu jednu z posledních stanic pro izolaci malomocných, tzv. leprosérii. Vydáte-li se tedy na ostrov Mljet, mapa, ve které si předem vyznačíte pozoruhodná místa na ostrově, která chcete navštívit, by vám určitě neměla v zavazadle chybět!
Obyvatelé na Mljetu
Na ostrově trvale žije celkem 1 230 obyvatel v několika osadách. Ty původní se nacházejí ve vnitrozemí, kde jejich obyvatelé měli šanci ukrýt se při pirátských nájezdech do přilehlých lesů, novější osady pak vyrostly na pobřeží. Ve vnitrozemí dodnes narazíte na pozůstatky původního života a lidových tradic, zejména starší ženy zde stále ještě často nosívají místní malebné kroje.
Správním střediskem ostrova je osada Babino polje, NP Mljet má sídlo v pobřežní osadě Govedjari, hlavním letoviskem na ostrově je městečko Pomena. Dalšími osadami jsou Polače, Sobra, Korita, Okuklje, Blato, Prožura a Maranovići. Hlavními hospodářskými odvětvími ostrova jsou samozřejmě rybářství a zemědělství. Pěstuje se tu vinná réva, olivovníky, jižní ovoce a léčivé byliny. V posledních letech se na prosperitě ostrova začal nemalou měrou podílet i turistický ruch. Ostrov patří k těm s mírným a příjemným podnebím a zároveň se vyznačuje vysokým počtem hodin slunečního svitu ročně.
Příroda na ostrově
Mljet patří k nejzalesněnějším ostrovům v Jaderském moři, lesy pokrývají přes 70% jeho povrchu. Jedná se zejména o borové porosty, ale jsou tu i lesy dubové a cedrové háje. Podloží ostrova tvoří vápenec, proto je Mljet typicky krasovým ostrovem, kde turisté mohou navštívit řadu zajímavých přírodních útvarů. K nejznámějším patří zdejší krasové jeskyně – Jama, Movriča a zejména Odysseova jeskyně. Místní fauna je tvořena především jeleny a divočáky, zvláštním zvířetem, na které zde můžete narazit, je promyka mungo, která zde byla kdysi uměle vysazena, aby napomohla vyhubení jedovatých hadů, kterými se ostrov jen hemžil. na hada tu dnes nenarazíte, zato přemnožené promyky se začínají stávat problémem. V dřívějších dobách k ostrovní fauně patřili i středomořští tuleni, kteří však byli jako domnělí škůdci místními obyvateli tak dlouho pronásledováni, až byli zcela vyhubeni. Protože celý ostrov Mljet je jedinečnou ukázkou geologických i oceánografických jevů, byla jeho severozápadní část prohlášena již v roce 1961 za národní park. NP Mljet má rozlohu 54 km čtverečních a je zřízen za účelem ochrany původního ekosystému Jadranu – rostlinstva, živočišstva, geologických zvláštností i neporušeného krajinného rázu.
Národní park
V rámci parku narazí návštěvníci na dvě hluboké krasové doliny zalité mořem – tzv. Velké a Malé jezero. Zájemci si mohou od správy parku vypůjčit čluny s vesly a uskutečnit plavbu po jejich hladině. Jachtám je vstup zapovězen, je potřeba zakotvit v některém ze vstupních přístavů – Pomena nebo Polače. Kdo však má zájem, může se v jezerech vykoupat. Teplota vody je tu přibližně o 4 stupně vyšší než na otevřeném moři a voda se také vyznačuje vyšší slaností. Na ostrůvku uprostřed Velkého jezera se pak nachází již výše zmiňovaný benediktinský klášter. Za námahu určitě stojí výlet na místní vyhlídkový bod Montokuc, ze kterého lze přehlédnout nejen celý národní park, ale dohlédnete odtud až na ostrov Korčula.
Vstup do NP Mljet je možný na třech místech, a to Crna klada, Polače a Pomena. Letovisko Pomena již leží na jeho území a je také východiskem pro většinu výletů po parku. Vstup do parku se platí, a to 90 Kn za dospělou osobu mimo sezónu, 100 Kn v sezóně, děti od tří let a studenti platí 50 Kn, děti do tří let mají vstup zdarma. Zaplatit si lze také pěší výlet s průvodcem NP, podmínkou je skupina nejméně deseti osob, za který zaplatíte 100 Kn za osobu, nebo cca dvouhodinovou prohlídku parku s průvodcem za 400 Kn. Toto vstupné zahrnuje prohlídku Velkého a Malého jezera a benediktinského kláštera včetně převozu čluny na ostrůvek.
V parku se lze pohybovat jen po vyznačených upravených cestách, automobilový provoz, vjezd motocyklů i motorových člunů na jezera je zakázán, smí zde jezdit jen vozidla správy parku. V parku je možno na zvláštní povolení v délce 1 až 15 dnů provozovat rekreační rybolov, povolení se však nevztahuje na Velké a Malé jezero a průliv Soline. Zájemci si však přijdou na své např. v malých zatopených krasových dolinách, které jsou vyhlášenými lovišti úhořů.
Dovolená na ostrově
Pokud jste zatoužili po nedotčené přírodě, slunci, čistém moři, příjemném koupání, zkrátka odpočinku, vydejte se na Mljet. Chorvatsko učaruje každému a Chorvaté udělají pro spokojenost turistů téměř cokoliv. Ubytování je zde možné formou pronájmu apartmánů nebo v soukromí v kterékoliv osadě na ostrově, pro náročnější návštěvníky nabízí ostrov Mljet ubytování v hotelovém komplexu Odisej v osadě Pomena. Hotel Odisej se nachází v blízkosti obou jezer a obklopují jej borové háje. Ubytování je ve dvoulůžkových klimatizovaných pokojích s možností přistýlky, s vanou, WC, satelitní TV, telefonem, fénem a minibarem. K vybavení hotelu patří restaurace, pizzerie, plážová restaurace, aperitiv bar, kongresový sál, směnárna, sejf, TV místnost a taneční terasa. Stravování zde nabízejí formou polopenze – snídaňové a večeřové bufety + možnost dokoupení obědů, rovněž formou bufetu, v centrální restauraci. Existuje zde samozřejmě možnost sportovního vyžití, k dispozici je venkovní dětský bazén a fitness pro hosty hotelu zdarma. U hotelu je také půjčovna jízdních kol, skútrů a potřeb pro vodní sporty. Zatímco Pomena má před hotelem kamenitou pláž s upravenými betonovými platy a v jejím okolí se nalézají převážně skalnaté a oblázkové zátoky, většina ostatních pláží na ostrově je písčitá. Ostrov Mljet má také velice dobré trajektové spojení s pevninou, a to jak s Dubrovníkem, tak s přístavem Prapratno u Stonu na poloostrově Pelješac. V přístavu Sobra pak staví i mezinárodní trajektová linka z Rijeky a Splitu do Dubrovníku, která dále pokračuje směr Bari Itálie. Všechny větší vesnice na pobřeží spojuje pravidelná autobusová linka a po celé délce ostrova je vybudována kvalitní veřejná asfaltová silnice.
