Chorvatský ostrov Rab, někdy také Ráb, má rozlohu 93,6 km čtverečních, je dlouhý 22 a široký 3,5 km. Najdete jej ve vnějším pásu Kvarnerských ostrovů v sousedství známých ostrovů Cres, Krk, Pag a Dolin. Od pevniny jej odděluje Velebitský průliv. Z této strany je Rab vystaven působení pověstného větru bóra, díky kterému je jeho vzhled pustý a nehostinný. Druhá strana ostrova je však chráněna vápencovým hřbetem Kamenjak, proto jsou zde přírodní podmínky výrazně odlišné.
Kde bóra neútočí…
Chráněná strana ostrova je velice členitá s desítkami malých zátok, které vyhledávají pravidelně milovníci mořských radovánek – koupání i vodních sportů. Mimořádně populární je na Rabu poloostrov Lopar na severovýchodě ostrova. Je mimořádně členitý a nalézají se zde ty nejkrásnější pláže, včetně té, která na Jadranu patří k těm úplně nejproslulejším – Rajské pláže. Na severozápadě se pro změnu nalézá poloostrov Kalifront s velice cennou lesní rezervací Dundo. Ostrov má vápencový podklad, na kterém se daří makchiím, halepské borovici, cesmínovému dubu, moruším a cedrům. Nejbujnější vegetace roste v okolí turistických letovisek. za botanické zvláštnosti lze považovat jednak již zmíněnou lesní rezervaci Dundo, jednak chráněný park Komrčar u města Rábu. Z kulturních plodin se místní zaměřují zejména na olivovníky, ovoce a zeleninu, které rostou převážně ve střední části ostrova, kde se nacházejí mimořádně úrodná pole.
Život na Rabu dnes a dříve
V současnosti na ostrově žije asi 9 tisíc obyvatel, z čehož dvě třetiny v tzv. rábské aglomeraci okolo města Rab. Mimo něj je na ostrově ještě sedm dalších letovisek na pobřeží, z čehož tři – Banjol, Palit a Barbat – jsou součástí rábské aglomerace, další pak jsou Lopar, Mundanija Supetarska, Draga a Kampor. Obyvatelé se v současnosti většinou věnují zemědělství a nejvýraznějším zdrojem příjmů je pro ně samozřejmě turistický ruch, jehož význam pro hospodářství ostrova stále stoupá. Naopak upadá tradiční význam rybolovu, který již zdaleka nedosahuje takové intenzity jako v minulosti. Zachovaly se však staré zvyky a tradiční slavnosti, které jsou důležité nejen pro obyvatele samotné, ale zároveň zvyšují atraktivitu ostrova pro jeho návštěvníky.
Historie a pamětihodnosti
Odjakživa je centrem ostrova město Rab, jehož historie sahá ještě před římské osídlení, když místo zvané Arba obýval ilyrský kmen Liburnů. Římané, kteří přišli počátkem našeho letopočtu, jej pak důkladně opevnili a archeologické památky z těchto dob si mohou zájemci prohlédnout v lapidáriu Knížecího paláce, kde se nacházejí památky od antiky po renesanci. K vidění tu jsou pozůstatky římských letohrádků, vil a usedlostí i opevnění. Následovalo období byzantské a poté vláda chorvatsko-uherských králů, ze kterých se však příliš historických pamětihodností nedochovalo. Poté přišla doba městské komuny a nadvláda Benátek, která trvala až do Berlínského kongresu, který přisoudil ostrov Rab Rakousku. Italové si Rab zabrali zpátky po první světové válce, ovšem museli jej roku 1920 znovu vyklidit. A od těch dob je místní adresa ostrov Rab, Chorvatsko.
Turisté zde najdou k obdivování mnoho historických architektonických skvostů ve velmi dobrém stavu, a to zejména v městečku Rab, které patří k nejzachovalejším středověkým sídlům v oblasti Kvarnerských ostrovů. Zůstala zde zachována část městského opevnění z 12. – 13. století, uvnitř nějž městečko tvoří v podstatě neporušený středověký stavební celek s pravidelnou šachovnicí ulic a uliček. Na četných palácích a historických domech ve městě se gotika snoubí s renesancí, znaky úprav z těchto období jsou jasně patrné i na samotném Knížecím paláci. Rab je městem kostelů a zvonic, které tvoří charakteristickou siluetu celého letoviska. nejcennější ze sakrálních staveb je katedrála Nanebevzetí Panny Marie, původně románská, uvnitř však barokizovaná. Patří k nejhodnotnějším stavbám své doby na celém Jadranu a v její zvonici se nachází nejstarší dochovaný původní zvon v celém Chorvatsku. Z dalších chrámových staveb stojí za povšimnutí kostel svatého kříže, kostel svatého Kryštofa, který je patronem celého ostrova, v jehož těsné blízkosti se nachází vstup do chráněného parku Komrčar, kostel svaté Justiny, kde je otevřena stálá výstava sakrálního umění.
Mimo církevních památek je v Rabu možno navštívit i další zajímavé lokality – např. zchátralou čtvrť Kaldanac, kde se nachází řada domků zazděných v době morových epidemií, které ostrov sužovaly v průběhu středověku, nebo uličku Srednja, kde je k vidění nejen množství uměleckých galerií ale vidět a koupit si výtvarná díla známých i neznámých umělců můžete i na výstavě pod širým nebem. Již zmíněný chráněný park Komrčar je po zásluze pýchou celého Rabu. Byl založen v roce 1890, rozkládá se na ploše deseti hektarů a vede jím celá síť stezek, ze kterých mohou návštěvníci obdivovat zdejší přírodní krásy. V parku se setkáte s borovicemi, stálezelenými duby i středomořskou flórou, je domovem mnoha druhů ptáků a také vzácného motýla žluťáska půvabného. Potřebujete ještě něco víc, abyste uznali, že ostrov Rab je po právu vyhledávanou destinací pro letní dovolené?
