Potápěč s lampou nad skalnatým dnem v modré vodě Jadranu
| |

Potápění a šnorchlování na Krku, vrak Peltastis, útesy a centra

Kolem Krku je podle turistické rady ostrova 40 potápěčských lokalit u osmi okolních ostrovů, od mělkých útesů pro začátečníky po vrak řecké lodi Peltastis u Šila v hloubce do 31 metrů. Pod vodou uvidíte stěny porostlé gorgoniemi, chobotnice, škarpiny, murény a s trochou štěstí mořského koníka. Kdo se potápět neumí, může šnorchlovat ze břehu v zátokách u Stare Bašky, Bašky nebo Malinské, nebo si v některém z potápěčských center vyzkoušet první ponor s instruktorem.

Celý ostrov s plážemi, letovisky a výlety popisujeme v průvodci Ostrov Krk. Tady se věnujeme jen tomu, co je pod hladinou, kde se potápět a šnorchlovat a jak to udělat bezpečně.

Obsah článku

  1. Potápění na Krku v kostce
  2. Potápěčské lokality
  3. Co uvidíte pod vodou
  4. Šnorchlování ze břehu
  5. Potápěčská centra a kurzy
  6. Bezpečnost, ježovky a pravidla
  7. Časté otázky
  8. Kam dál na Krku

Fotka nahoře: Potápěč u skalnatého dna v chorvatské části Jadranu. Podobně vypadají útesy kolem Krku. Snímek je od ostrova Šolta. Foto Anders Finn Jørgensen, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 2.0

Potápění na Krku v kostce

Severní Jadran je mělčí a chladnější než jih Chorvatska, ale podmoří Kvarneru je bohaté. Turistická rada ostrova Krk lákadla shrnuje takto: strmé stěny porostlé červenými gorgoniemi, jeskyně a převisy, vraky lodí a setkání s humry, škarpinami, rejnoky, ďasy a máčkami. Na severní a severovýchodní straně ostrova padají holé útesy strmě do moře a pod nimi jsou lokality přístupné i méně zkušeným potápěčům.

Potápět se dá od jara do podzimu. Moře má v červnu kolem 21 °C, v srpnu 24 °C a v září 23 °C, v hloubce je ale chladněji. Viditelnost se mění podle počasí, po bóře nebo jugu bývá horší. Některá centra jezdí i v zimě, třeba Correct Diving v Glavotoku má podle svého webu otevřeno celoročně.

Žraloci tu atrakcí nejsou. Při potápění ani při koupání je běžně nepotkáte a nikdo je tu turistům nenabízí. Za velkými zvířaty se sem nejezdí, lákadlem jsou barvy, vraky, jeskyně a drobný život na skalách.

Potápěčské lokality

Turistická rada ostrova uvádí na svém webu desítky míst, kam centra s potápěči jezdí. Vybrali jsme ta, která popisují samotná centra na Krku, s hloubkou a tím, co tam uvidíte.

Vrak Peltastis u Šila

Malý přístav v Šile s loďkami u nábřeží a budovou bistra
Přístav v Šile na severovýchodě Krku. Odsud je k vraku Peltastis nejblíž. Foto Allie Caulfield, Wikimedia Commons, licence CC BY 2.0

Peltastis je řecká nákladní loď, která se podle potápěčského centra Neptun v Šile potopila v roce 1968, když ji bouře rozbila o útesy nedaleko zátoky Klimno. Centrum Dive Loft ve Vrbniku uvádí přesné datum 4. ledna 1968 a bóru. Vrak je dlouhý 60 až 70 metrů podle zdroje a leží vzpřímeně, takže je dobře čitelný.

Centrum Neptun popisuje hloubky takto: přední stěžeň je v 8 metrech, zadní ve 12, příď v 17, můstek ve 21 a lodní šroub ve 31 metrech. Do nákladového prostoru, chodby a kapitánské kajuty se dá bezpečně vplout. Na vraku žijí hejna ryb, škarpiny, krabi a další korýši a turistická rada zmiňuje velkého úhoře mořského, který se tu pravidelně ukazuje.

  • Pro koho – pro potápěče s kvalifikací Advanced Open Water, Dive Loft ho doporučuje pro kurzy AOWD.
  • Jak se tam dostat – lodí s centrem. Nejblíž to mají centra v Šile, jezdí sem ale i centra z Bašky, Vrbniku a města Krk.
  • Kolik – centrum Diver Krk má v ceníku platném od ledna 2025 ponor na Peltastis za 55 €, včetně lodi, láhve, zátěže a průvodce.
  • Pozor – podle centra Neptun je viditelnost většinou střední a po nepohodě se zhorší, lampa je nutná.

Zkušení potápěči mohou z Krku vyrazit i na hlubší vraky v okolí. Centra uvádějí parník Lina u Cresu (potopil se v roce 1914, hloubka 27 až 52 metrů), nákladní loď Sigrid u vjezdu do přístavu v Rijece (16 až 35 metrů) nebo Elhawi Star (26 až 42 metrů). To jsou ponory pro pokročilé.

Punta Šilo a domácí útes v Šile

Kamenitý mys Šilo s malým majákem nad mořem
Mys u Šila. Pod hladinou pokračuje útes, který klesá do hloubky přes 30 metrů. Foto Stefan.lefnaer, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 4.0

Hned u Šila je několik míst vhodných i pro začátečníky. Na lokalitě Punta Šilo začíná útes stěnou do 14 metrů, pak následuje asi 20 metrů dlouhá písčitá plošina a znovu stěna s převisy do 35 metrů. Kombinace písku a skal přitahuje hodně ryb.

Domácí útes centra Neptun leží přímo před centrem. Do moře se vchází z oblázkové pláže, místo je ohraničené bójkami a lodě sem nesmějí. Do hloubky 5 až 9 metrů je písčité dno, na kterém probíhají kurzy, za ním stěna do 25 metrů. V 10, 15 a 18 metrech leží tři malé obrostlé vraky. Ryby jsou tu zvyklé na potápěče.

Plić Tenki a útesy u Vrbniku

Skalnaté pobřeží s průzračným modrým mořem u Vrbniku
Pobřeží u Vrbniku na východě Krku. Pod podobnými útesy leží mělčina Plić Tenki. Foto Andorado, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 3.0

Plić Tenki je podmořský hřbet v zátoce Srščica u Vrbniku. Jméno znamená v místním nářečí „tenká mělčina“, protože vrchol je jen 3 metry pod hladinou a dno je ve 40 metrech. Turistická rada ho řadí mezi nejoblíbenější lokality v okolí a italští potápěči tu umístili pamětní desku. Centrum Neptun popisuje v 9 metrech pětimetrový tunel, kterým projdou dva potápěči vedle sebe, a malé jeskyně, kde se schovávají úhoři a škarpiny.

V okolí jsou další místa. U mysu Glavina jsou dvě podmořské věže s vrcholem ve 25 metrech, kterým se říká Katedrála, a u Vrbniku je i jeskyně s písčitým dnem, do které se vplouvá z 15 metrů. Dive Loft ve Vrbniku má čtyři domácí útesy, na které vozí potápěče kyvadlovým autobusem. Na jednom z nich se podle centra pravidelně drží několik žlutých mořských koníků.

Plavnik a Mali Plavnik

Zalesněný skalnatý ostrov Plavnik nad modrým mořem
Ostrov Plavnik mezi Krkem a Cresem. Jeho strmé stěny pokračují hluboko pod hladinu. Foto Einsamer Schütze, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 3.0

Neobydlený ostrov Plavnik mezi Krkem a Cresem je jednou z nejbohatších oblastí. Turistická rada popisuje Mali Plavnik jako útes plný jeskyní, kamenných závěsů a strmých stěn, kde žijí nahožábří plži, chobotnice a škarpiny a kde se pravidelně ukazuje metr a půl dlouhý ďas. U Plavniku leží i vrak dřevěné plachetnice, nejspíš z dob Napoleona, a dělové hlavně z 18. století.

Na Plavnik vozí potápěče lodě center z různých míst ostrova. Kdo se nepotápí, dostane se sem výletní lodí a může šnorchlovat v zátokách, voda je tu velmi čistá.

Prvić, tunel a lokalita Fratri

Letecký pohled na holý ostrov Prvić a moře mezi ním a Krkem
Ostrov Prvić naproti Bašce. Kolem něj je chráněná podmořská oblast s asi 50 místy pro ponor. Foto Carsten Steger, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 4.0

Ostrov Prvić leží naproti Bašce a je botanickou a ornitologickou rezervací. Centrum Squatina diving v Bašce uvádí, že kolem Prviću je chráněná podmořská oblast s asi 50 různými místy, kam se lodí dostanete za 15 až 30 minut.

Nejznámější je Tunel, 30 metrů dlouhý průplav porostlý barevnými korály a houbami, do kterého se vplouvá ve 14 metrech a vyplouvá v 9 metrech. Na lokalitě Fratri na severu Prviću rostou modré gorgonie velké jako kolo od vozu, na jihu ostrova jsou hluboké stěny s humry. Přímo u Bašky má Squatina domácí útes Kricin s mělkým vstupem z pláže a hloubkou od 3 do 32 metrů, kde se často ukazují chobotnice a murény.

Co uvidíte pod vodou

Co uvidíte, záleží na místě, ročním období a štěstí. Následující druhy jmenují turistická rada a potápěčská centra na Krku. Fotky jsou ilustrační, většinou z jiných míst Středomoří.

Gorgonie a houby na stěnách

Červené gorgonie rozvětvené na skalní stěně v modré vodě
Červené gorgonie na skalní stěně. Rostou hlavně na stinných stěnách ve větších hloubkách. Snímek je z Francie. Foto Parent Géry, Wikimedia Commons, licence CC0

Červené gorgonie jsou rozvětvené korálovité kolonie, které rostou na stinných stěnách ve větších hloubkách. Kolem Krku je najdete na strmých útesech Plavniku, Prviću a severního pobřeží. Spolu s nimi rostou barevné houby, mechovky a sasanky. Gorgonie jsou křehké, nedotýkejte se jich ploutvemi ani rukama.

Škarpiny a další ryby

Červená ropušnice škarpina s ostny na skalnatém dně
Škarpina (ropušnice velká) se maskuje mezi kameny. Její ostny jsou jedovaté. Foto Calivitamini, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 4.0

Škarpina, česky ropušnice, je typická ryba chorvatských útesů. Leží bez hnutí na kameni a barvou splývá s okolím. Její ostny jsou jedovaté, proto se dívejte, fotografujte, ale nesahejte. Kolem útesů plavou hejna salp, pražmanů a sapínů, na vracích se drží velká hejna ryb. Potápěči z centra Squatina zmiňují i drobné nahožábré plže v pestrých barvách.

Murény a úhoři

Muréna středomořská s otevřenou tlamou vykukuje ze skalní pukliny
Muréna středomořská ve skalní puklině. Snímek je ze Španělska. Foto Diego Delso, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 4.0

Murény a úhoři mořští žijí ve skalních puklinách a na vracích. Ve dne obvykle jen vykukují z úkrytu. Velký úhoř je podle turistické rady pravidelným obyvatelem vraku Peltastis. Murény nekrmte a nestrkejte ruce do děr.

Chobotnice a korýši

Mladá chobotnice na kameni s kouskem slávky
Mladá chobotnice obecná. Na Krku je potkáte i při šnorchlování. Foto Toto-720, Wikimedia Commons, licence CC BY 4.0

Chobotnice jsou na Krku běžné, často je zahlédnete i při šnorchlování v mělké vodě mezi kameny. Ve větších hloubkách žijí humři a langusty, kraby najdete všude. Na nočních ponorech vylézají chobotnice z úkrytů na lov.

Mořští koníci

Žlutý mořský koník mezi řasami
Mořský koník dlouhorypý. V zátokách u Vrbniku ho potápěči pravidelně vídají. Foto prilfish, Wikimedia Commons, licence CC BY 2.0

Mořští koníci se drží v porostech řas a mořské trávy v mělké vodě. Na domácích útesech centra Dive Loft u Vrbniku je podle centra pravidelně vídají, žádné zvíře ale zaručené není. Koníky nechytejte a nesvěcujte jim lampou přímo do očí.

Šnorchlování ze břehu

Na šnorchl jsou nejlepší skalnaté úseky pobřeží, kde je pod vodou členité dno a rostou řasy. Na písčitých a oblázkových plážích je pod hladinou méně k vidění. Stačí brýle, šnorchl a boty do vody.

Zátoky u Stare Bašky

Průzračná mělká voda nad oblázky v zátoce Surbova ve Staré Bašce
Zátoka Surbova ve Staré Bašce. Voda je tak čistá, že je vidět každý kámen. Foto Olgierd Rudak, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 4.0

Pobřeží kolem Stare Bašky na jihu ostrova je holé a skalnaté, s malými zátokami a velmi čistou vodou. Mezi zátokami se dá plavat podél skal a dívat se na ryby a ježovky. Stara Baška leží 10 km od Punatu, vede sem jediná silnice. K menším zátokám se chodí pěšky po kamenitých cestách nebo se jezdí lodí. Víc o místních plážích píšeme v článku Baška a Stara Baška.

Vela Luka a Mala Luka u Bašky

Zátoka Vela Luka s tyrkysovou vodou mezi holými kamenitými kopci
Zátoka Vela Luka východně od Bašky. Dojdete sem pěšky po stezce nebo doplujete taxi lodí. Foto APneunzehn74, Wikimedia Commons, licence CC0

Zátoky Vela Luka a Mala Luka východně od Bašky jsou dostupné jen pěšky po horské stezce nebo taxi lodí z bašského přístavu. Skalnaté okraje zátok jsou dobré na šnorchlování, na pláži ve Vela Luce je i konoba. Na výlet si vezměte vodu, pevné boty a v létě vyrazte brzy ráno, na stezce není stín.

Malinska a pláž Valica

Průzračné tyrkysové moře u pláže v Malinské s kamennou hrází
Čisté moře u pláže v Malinské. Na západním pobřeží je voda klidnější, když fouká bóra. Foto Yacht Rent from Croatia, Wikimedia Commons, licence CC BY 2.0

Turistická kancelář Malinsky doporučuje na šnorchlování pláž Valica ve vesnici Vantačići, kde je členité dno. Západní pobřeží kolem Malinské a Njivic je zalesněné, s borovicemi až k moři, a při bóře tu bývá klidnější moře než na jihu ostrova. Kousek od Malinské je i potápěčské centrum Correct Diving v Glavotoku, které pořádá šnorchlovací výlety s průvodcem.

Podmoří bez potápění

Žlutá poloponorka v přístavu v Malinské
Žlutá poloponorka v přístavu v Malinské. Okny v trupu je vidět podmoří bez namočení. Foto Silverije, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 4.0

Kdo nechce do vody, má na Krku několik možností. Z Njivic a z Malinské jezdí v sezóně loď se skleněným dnem a poloponorka. V Punatu je Podvodni park, kde se chodí po mořském dně v potápěčské helmě, do které se přivádí vzduch. Podle chorvatského deníku Novi list ho ministerstvo turismu ocenilo jako jeden z nejinovativnějších turistických projektů v Chorvatsku. Plavat ani potápět se k tomu nemusíte umět. V Bašce je akvárium s jadranskými rybami.

Potápěčská centra a kurzy

Turistická rada ostrova vede seznam potápěčských škol a center. Vybrali jsme ta, která mají v roce 2026 funkční vlastní web. Ceny a termíny si ověřte přímo u nich.

Centrum Kde Web
Diving centar Neptun Šilo neptun-silo.com
Dive Loft Krk Vrbnik dive-loft-krk.com
Squatina Diving Baška squatinadiving.com
Diver Krk město Krk diver-krk.hr
Fun Diving Krk město Krk fundivingkrk.de
Dive Center Krk Kornić u Punatu dive-center-krk.de
Hang-Loose-Diving Punat hang-loose-diving.de
Correct Diving Glavotok correct-diving.com
Pelagos Njivice pelagos-diving.com

Většina center nabízí zkušební ponor pro úplné začátečníky, základní kurz a pokračovací kurzy pod hlavičkou mezinárodních organizací PADI, SSI nebo CMAS. Pro představu o cenách: centrum Diver Krk má v ceníku platném od ledna 2025 zkušební ponor s instruktorem do hloubky 6 metrů za 70 €, čtyřdenní kurz Open Water Diver za 500 € a ponor z lodi pro potápěče s licencí za 58 €. Correct Diving uvádí zkušební ponor pro děti od 10 let. Kurzy pro děti nabízí i Diver Krk, a to Junior Open Water pro věk 12 až 15 let.

Zkušební ponor je dobrý způsob, jak potápění vyzkoušet bez závazku. Po krátké teorii jdete do vody s instruktorem, obvykle z pláže na domácím útesu, kde je mělko a klidně. Potřebujete jen plavky, ručník a dobrý zdravotní stav, výstroj půjčí centrum. Před kurzem se vás centrum zeptá na zdraví, s nemocemi srdce, plic nebo uší se poraďte s lékařem.

Bezpečnost, ježovky a pravidla

Tmavá mořská ježovka s dlouhými ostny na kameni pod vodou
Ježovka na kameni pod vodou. Na skalnatých plážích Krku jich je hodně, boty do vody se vyplatí. Foto Rorolinus, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 4.0

Na skalnatých místech Krku je hodně ježovek. Šlápnout na ni je nepříjemné, ostny se zlomí v kůži a špatně se vytahují. Do vody na skalnatých místech choďte v botách do vody, děti obzvlášť. Když se to stane, ostny vytáhněte pinzetou a ránu vydezinfikujte, u hlubších nebo zanícených ran zajděte k lékaři.

  • Vítr a vlny – před šnorchlováním mimo pláž se podívejte na předpověď. Při bóře fouká od břehu a odnáší plavce na moře, při jugu jsou vlny. Předpověď najdete v článku Počasí na Krku a v Bašce.
  • Lodě – mimo vyznačené koupací zóny se drží u břehu a použijte výraznou plovací bójku, ať vás lodě vidí.
  • Nesahejte – na škarpiny, jejich ostny jsou jedovaté. Gorgonií a hub se nedotýkejte, lámou se.
  • Chráněné druhy – nic nesbírejte. Turistická rada upozorňuje na lokalitu Kameni vrt, jedno z mála míst, kde rostou velké datle mořské, a ty jsou v Chorvatsku přísně chráněné.
  • Povolení – s potápěčským centrem se o nic starat nemusíte. Turistická rada uvádí, že potápěčská povolení vydávají přístavní kapitanáty v Omišlji, Malinské, Krku, Punatu, Bašce a Šile.
  • Po ponoru – po potápění s lahví nejezděte hned přes kopce do vyšší nadmořské výšky a necestujte letadlem dřív, než doporučuje vaše centrum.

Časté otázky

Kde se na Krku nejlépe šnorchluje?

Na skalnatých úsecích pobřeží s čistou vodou, třeba v zátokách u Stare Bašky, ve Vela Luce a Mala Luce u Bašky nebo u pláže Valica ve Vantačićích u Malinské. Velmi čistá voda je i u ostrova Plavnik, kam jezdí výletní lodě.

Jaký vrak je u Krku?

Nejznámější je řecká nákladní loď Peltastis, která se potopila v roce 1968 u Šila. Leží vzpřímeně v hloubce zhruba 8 až 31 metrů a hodí se pro potápěče s kvalifikací Advanced Open Water.

Můžu na Krku zkusit potápění bez zkušeností?

Ano. Většina potápěčských center nabízí zkušební ponor s instruktorem do malé hloubky. Například Diver Krk ho má v ceníku od ledna 2025 za 70 €, Correct Diving ho nabízí i dětem od 10 let.

Jsou v moři u Krku žraloci?

Při koupání, šnorchlování ani potápění je běžně nepotkáte a nejsou tu žádnou atrakcí. Lákadlem podmoří Krku jsou útesy, gorgonie, vraky, chobotnice a ryby.

Kdy je nejlepší doba na potápění na Krku?

Od června do září, kdy je moře nejteplejší, od 21 do 24 °C. Na podzim bývá voda ještě teplá a na lokalitách je méně lidí. Některá centra jezdí celoročně.

Co dělat, když šlápnu na ježovku?

Ostny vytáhněte pinzetou, ránu vydezinfikujte a sledujte, jestli se nezanítí. U hlubokých nebo bolestivých ran zajděte k lékaři. Nejlepší prevence jsou boty do vody.

Kam dál na Krku

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *