Šilo, Dobrinj a Klimno – klidný východ ostrova Krk

Šilo, Dobrinj a vesnice kolem mělké zátoky Soline tvoří klidný severovýchod Krku, naproti Crikvenici na pevnině. Šilo je malé letovisko s oblázkovými plážemi v chráněné zátoce Stipanja, Dobrinj středověké městečko na kopci asi 200 metrů nad mořem a Klimno, Soline a Čižići vesnice u nejmělčí zátoky ostrova s léčivým bahnem na pláži Meline. Je to kraj pro rodiny s malými dětmi a pro ty, kdo chtějí klid. Počítejte ale s autem, autobusy sem jezdí jen párkrát za den.

Všechna místa patří do obce Dobrinj, která zabírá velkou část východního pobřeží ostrova. Jak zapadá do zbytku ostrova, ukazuje náš průvodce ostrovem Krk.

Obsah článku

1. Obec Dobrinj v kostce
2. Šilo, letovisko v zátoce Stipanja
3. Dobrinj, městečko na kopci
4. Zátoka Soline, Klimno a Čižići
5. Jeskyně Biserujka a zátoka Slivanjska
6. Kde bydlet a kde se najíst
7. Jak se sem dostat, autobusy a parkování
8. Časté otázky
9. Kam dál na Krku

Fotka nahoře: Zátoka Stipanja s vesnicí Šilo, pohled od pláže Na vodici. Foto Allie_Caulfield, Wikimedia Commons, licence CC BY 2.0

Obec Dobrinj v kostce

Obec Dobrinj má 20 vesnic na 55 km² a podle sčítání 2021 v ní žije 2 150 lidí. Největší vesnicí je Šilo (418 obyvatel), samotný Dobrinj má jen 89 obyvatel, ale je centrem obce. Pobřeží je členité, s malými zátokami Stipanja, Petrina, Veterna, Murvenica, Jazbina, Lončarica a Slivanjska. Nejvýraznější je mělká, skoro uzavřená zátoka Soline s vesnicemi Klimno, Soline a Čižići na nízkých březích.

Šilo, letovisko v zátoce Stipanja

Šilo leží v dobře chráněné zátoce Stipanja na severovýchodě ostrova. Před východním a jižním větrem ji kryje úzký nízký poloostrov zakončený mysem Punta Šilo s majákem. Přes Vinodolský kanál je to do Crikvenice jen 2,5 námořní míle, asi 4,6 km, takže večer se z nábřeží díváte na světla pevniny. Od Krčkého mostu je to 20 km, do Dobrinje 6 km a do Vrbniku 14 km.

Šilo založili lidé z Crikvenice a Selce a dlouho bylo hlavní spojkou ostrova s pevninou. V roce 1905 tu místní spolek koupil parník Dinko Vitezić a 1. června 1905 otevřel pravidelnou linku Šilo – Vrbnik – Crikvenica. Turistika se rozjela po roce 1959, kdy začal jezdit trajekt z Crikvenice. Dnes tu je pošta, ambulance, kavárny, tenisové kurty, kemp a turistická kancelář obce Dobrinj. Nad Šilem leží starší vesnice Polje s tradičními domy.

Přístav a nábřeží

Život se tu točí kolem malého přístavu s rybářskými loďkami. Večer se prochází po nábřeží, posedí se v kavárně a dívá se na Crikvenici. Kluby tu nečekejte.

Pláže Pećine a Na vodici

Šilo má podle anglické Wikipedie řadu oblázkových pláží a zátok. Hlavní pláží je Pećine hned u vesnice. Turistická rada ostrova uvádí Šilo mezi místy, kde vlaje modrá vlajka, a jako jediné z obce Dobrinj ho jmenuje i ve svém přehledu pláží. Pláž je blízko kaváren a obchodů, takže se hodí pro rodiny. Koupací část zátoky oddělují od lodí bójky.

Z pláže Na vodici je výhled přes celou zátoku na vesnici. Voda je v chráněné zátoce klidná i ve dnech, kdy jinde na ostrově fouká.

Lokvišća a pobřeží směrem k mysu

Za vesnicí pokračuje silnička podél moře k mysu Šilo a podél ní jsou menší oblázkové a skalnaté plážičky v lokalitě Lokvišća. Podél cesty rostou borovice, takže se dá schovat do stínu, a auto se nechává u silnice. Pro děti jsou vhodnější pláže v zátoce, tady je to spíš pro dospělé, kteří chtějí víc místa. Podle turistické rady ostrova je u mysu Šilo i pláž pro psy.

Mys Šilo a tunera

Konec poloostrova je holý, kamenitý a bez stínu. Stojí tu maják, který podle Wikipedie svítí na 7 námořních mil. Odtud je nejlepší výhled na Vinodolský kanál, Crikvenici a hory nad pevninou.

Na mysu stojí i dřevěný žebřík nakloněný nad mořem, takzvaná tunera. Z takových žebříků rybáři dřív vyhlíželi hejna tuňáků. Dnes je to připomínka doby, kdy se tu lovily tuňáky, a pěkné místo na fotku.

Potápění u Šila

Šilo je mezi potápěči známé kvůli vraku řecké nákladní lodi Peltastis, asi 60 metrů dlouhé, která se potopila v bouři koncem 60. let. Leží v hloubce 6 až 32 metrů a pravidelně se u ní ukazuje velký úhoř mořský. Nejblíž je potápěčské centrum Neptun přímo v Šilu. Další lokality ostrova popisujeme v článku Potápění a šnorchlování na Krku.

Loď do Crikvenice, Rokova a plavecký maraton

Mezi Šilem a Crikvenicí jezdila od února 2017 osobní lodní linka. V roce 2024 jí skončila koncese a od léta ji měl převzít nový dopravce z okolí Crikvenice. Jízdní řád pro rok 2026 jsme v ověřeném zdroji nenašli, před cestou se proto zeptejte v turistické kanceláři v Šilu nebo v přístavu.

Největší akce roku je Rokova 16. srpna, svátek sv. Roka: procesí, rozdávání ryb z ranního výlovu, večer zábava a ohňostroj. Den předtím, 15. srpna, startuje v Šilu plavecký maraton Šilo – Crikvenica přes Vinodolský kanál. V roce 2026 se plaval už po 116.

Dobrinj, městečko na kopci

Dobrinj stojí asi 200 metrů nad zátokou Soline a od moře je vzdálený. Poprvé se zmiňuje 1. ledna 1100 v hlaholské darovací listině slavného Dragoslava, kde vystupuje jako obec se soudcem a písařem. Spolu s Baškou, Vrbnikem a Omišljí patří k nejstarším hradům ostrova, na rozdíl od nich ale nikdy neměl hradby a v 16. a 17. století ho několikrát vyplenili piráti a uskoci. Místní mu dodnes říkají „Grad“, i když nikdy neměl ani tisíc obyvatel. Mluví se tu starobylým nářečím, kterému se říká čokavica.

Dobrinj byl centrem hlaholského písemnictví. V archivu Chorvatské akademie věd a umění se uchovávají dobrinjské matriky pokřtěných, které se začaly psát hlaholicí v roce 1559 a jsou nejstaršími matrikami v Chorvatsku.

Kostel sv. Štěpána a náměstí

Farní kostel sv. Štěpána se zmiňuje už v roce 1100, stejně jako městečko. Několikrát byl přestavěn, hlaholský nápis připomíná rozšíření v roce 1510. Spojuje pozdní gotiku a baroko a v 18. století se z jednolodního kostela stal trojlodní, když k němu přistavěli boční kaple. Z malého náměstí Dobrinjska placa vedou schody do parku Jardin a na náměstí si všimněte kamenné koňské hlavy, pod kterou jsou v kameni dva otvory. V městečku najdete i maskaron, kamennou mužskou tvář z roku 1738.

Vyhlídka nad zátokou Soline

Na severozápadním okraji městečka je vyhlídka, ze které je vidět celá zátoka Soline hluboko zaříznutá do ostrova, Klimno, Čižići a za Vinodolským kanálem pevnina s horami. Za jasného rána je to nejhezčí pohled na severovýchod ostrova.

Galerie Infeld a etnografická sbírka

V centru Dobrinje je Galerie Infeld, kterou v 90. letech otevřel vídeňský podnikatel a sběratel umění Peter Infeld v bývalém domě námořníka Franja Vuškoviće. V roce 2021 slavilo Kulturní centrum Infeld 20 let a v létě tu bývají výstavy ze sbírky rodiny Infeldových.

Etnografická sbírka ostrova Krk sídlí v domě profesora Iva Sučiće, který jeho žena darovala muzeu v roce 1970, a pro veřejnost se otevřela v roce 1974. Jsou v ní předměty z domácností, vinných sklepů a chlévů, cihlová pec na chleba, strašáci nebo pasti na myši. Podle Námořního a historického muzea Chorvatského přímoří je ale do odvolání zavřená kvůli přípravě nové expozice, před návštěvou si to ověřte.

Gabonjin, Kras a vesnice ve vnitrozemí

Kolem Dobrinje je řada malých vesnic v zeleném vnitrozemí, které je podle Wikipedie díky zvětralému dolomitu porostlé hustou vegetací. U vesnice Gabonjin vede na kopec asi 200 metrů dlouhá naučná stezka s kamennými deskami s hlaholským písmem. Kras je nejvýše položená vesnice ostrova a vedou z ní ukazatele k Vela Gromači. V okolí stojí zbytky starých mlýnů a kamenná humna na mlácení obilí.

Zátoka Soline, Klimno a Čižići

Zátoka Soline je nejmělčí zátoka Krku, skoro uzavřená jako jezero. Ve svém nejvnitřnějším konci, na lokalitě Meline, je to velká rovná písčitá plocha. Při přílivu ji moře zaplaví, při odlivu z něj zůstanou louže, které vyschnou a nechají po sobě sůl. Proto tu už ve středověku měli solivary krčští knížata Frankopani a nejspíš už Římané. Po roce 1480 je zavřeli Benátčané, aby nekonkurovali solivarům na Pagu a Rabu, a už nikdy je neobnovili.

Mělká voda se rychle prohřeje a sezóna koupání tu podle místních začíná dřív a končí později než jinde. Pro batolata a malé děti je to jedno z nejlepších míst na ostrově. V zátoce leží dva ostrůvky, Školjić Veli a menší Školjić Mali severně od Klimna.

Klimno

Klimno je největší vesnice u zátoky (130 obyvatel) a leží na jejím jižním břehu. Je dobře chráněné před bórou i jugem. Má malou marínu, maják na nábřeží, loděnici, která tu funguje od roku 1883, kavárny, restaurace a bankomat. Jednolodní kostel sv. Klementa, podle kterého dostala vesnice jméno, se poprvé zmiňuje v roce 1381.

Pláže v Klimnu mají podle portálu Visit Krk betonové plochy na opalování a schůdky do moře, voda je mělká a klidná. V přístavu kotví i výletní lodě. V Klimnu je kemp Slamni a jedna ze stanic sdílených elektrokol Go2Bike. Do Dobrinje je to asi 7 km a do vesnice Soline kolem 1 km.

Soline

Vesnice Soline leží na jižním břehu zátoky pod Dobrinjí a patří k nejstarším místům obce: zmiňuje se už 30. prosince 1230. Žije tu jen kolem 50 lidí, v létě ale apartmány i pláž ožijí. Pláž Soline je dlouhý mělký břeh, kde se do hlubší vody jde desítky metrů, a turistická rada ostrova ji jmenuje ve svém přehledu pláží.

Meline a léčivé bahno

Hned vedle vesnice Soline je lokalita Meline, nejvnitřnější a nejmělčí část zátoky. Pláž je spíš bahnitá než písečná a lidé sem jezdí kvůli černému bahnu (peloidu). Natírají se jím, nechají ho na slunci zaschnout a pak ho smyjí v moři. Podle turistické kanceláře Malinsky sem lidé jezdí od časného jara do pozdního podzimu a místní tradice tvrdí, že bahno pomáhá na revma a bolesti kloubů. Berte to jako lidovou zkušenost, ne jako léčbu, a s kožními problémy se raději poraďte s lékařem.

Vezměte si staré plavky a vodu na opláchnutí a přijeďte ráno nebo pozdě odpoledne, na ploché pláži není stín.

Čižići

Čižići (133 obyvatel) leží na severním břehu zátoky, naproti Klimnu. Protože se voda v uzavřené zátoce málo vyměňuje, je moře před Čižići podle chorvatské Wikipedie výrazně teplejší než venku v kanálu a sezóna koupání je tu dlouhá. Lokalita Meline je kousek odtud. Ve vesnici je malý přístav, dětské hřiště, kavárny a apartmány, starý kamenný střed ale ustoupil novým domům u moře.

Jeskyně Biserujka a zátoka Slivanjska

Nad zátokou Slivanjska, u vesnice Rudine na okraji obce Dobrinj, je jediná jeskyně na Krku upravená pro návštěvníky. Biserujka je dlouhá jen asi 110 metrů, je ale plná krápníků, stalagmitů a sloupů. Zájemci ji navštěvovali už v 19. století, pro veřejnost je otevřená od roku 1997. Jméno má podle legendy o pirátském pokladu (biser je perla), v soudních spisech z 19. století se jeskyně objevuje jako úkryt pašeráků z pevniny.

Chodníky jsou upravené a zvládnou je děti i starší lidé. Uvnitř je chladno, vezměte si mikinu. Vstupné se platí na místě. Od jeskyně vede naučná stezka s pěti tabulemi do zátoky Slivanjska, chůze trvá asi 30 minut. Dole je písečná pláž a malé historické přístaviště Rudin. Z Dobrinje je to k jeskyni asi 10 km a 20 minut autem, z Omišlje podobně.

Kde bydlet a kde se najíst

Velké hotely tu nejsou. Většina hostů bydlí v apartmánech a pokojích, kterých je nejvíc v Šilu, Čižićích, Solinách a Klimnu. V posledních letech přibývají i opravené kamenné domy ve vnitrozemí. Z kempů jsou tu dva: kemp Tiha v Šilu a kemp Slamni (4*) v Klimnu. Srovnání kempů celého ostrova najdete v článku Kempy na Krku, hotely a apartmány v přehledu Ubytování na Krku.

Na jídlo: restaurace Žal v Klimnu a Portić v obci Dobrinj mají podle turistické rady ostrova značku kvality Kvarner Food, kterou dostávají jen podniky s místními surovinami. Místní speciality a víno popisujeme v článku Jídlo a víno na Krku.

Jak se sem dostat, autobusy a parkování

Autem. Od Krčkého mostu je to do Šila asi 20 km a půl hodiny, do Klimna 16 km. Z města Krk do Šila je to také asi 20 km, z Šila do Dobrinje 10 minut a z Dobrinje do Klimna nebo Čižić asi 11 minut. Z letiště Rijeka do Šila je to necelá půlhodina. Most je od roku 2020 bez mýta, víc o cestě v článku Doprava na Krk.

Autobusem. Šilo, Dobrinj a vesnice u zátoky Soline leží mimo hlavní linku Rijeka – Krk a spojů je málo. Údaje v tabulce jsou z vyhledávače Arriva pro všední den v listopadu 2026. V létě bývá spojů víc, ale bez auta se tu pohybuje těžko. Aktuální jízdní řád je na arriva.com.hr.

Parkování. Ceník parkování obce Dobrinj pro rok 2026 jsme nenašli. V Šilu a v Klimnu se parkuje u pláží a u přístavu, v srpnu se parkoviště u moře rychle plní, takže přijeďte dopoledne. Dobrinj je malý a jeho střed se projde pěšky.

Kolo. Stanice sdílených elektrokol Go2Bike je v Klimnu, další ve Vrbniku a v Omišlji. Kolo se půjčuje nonstop přes aplikaci.

Časté otázky

Je Šilo dobré místo pro rodiny s dětmi?

Ano. Zátoka Stipanja je chráněná a klidná a Šilo patří k místům ostrova s modrou vlajkou. Pro batolata je ještě lepší mělká zátoka Soline s Klimnem a Čižići.

Kde je na Krku léčivé bahno?

Na pláži Meline u vesnice Soline v nejmělčí části zátoky Soline. Lidé se bahnem natírají, nechají ho zaschnout a smyjí v moři. Účinky na klouby jsou lidová tradice, ne ověřená léčba.

Jezdí loď ze Šila do Crikvenice?

Linka Šilo – Crikvenica jezdí od roku 2017, v roce 2024 ji převzal nový dopravce. Jízdní řád pro rok 2026 jsme neověřili, zeptejte se v turistické kanceláři v Šilu nebo v přístavu.

Co vidět v Dobrinji?

Středověké náměstí s kostelem sv. Štěpána, vyhlídku na zátoku Soline, Galerii Infeld a okolní vesnice s naučnou hlaholskou stezkou u Gabonjinu. Etnografická sbírka je do odvolání zavřená.

Dostanu se do Šila bez auta?

Jen obtížně. Ve všední den v listopadu 2026 jezdily z města Krk do Šila dva odpolední autobusy a z Rijeky jeden spoj s přestupem. V létě bývá spojů víc, ale na výlety po ostrově je auto skoro nutné.

Jak daleko je ze Šila do města Krk?

Asi 20 km a zhruba půl hodiny autem. Do Vrbniku je to 14 km, ke Krčkému mostu 20 km.

Kam dál na Krku

• Ostrov Krk – celý průvodce ostrovem
• Vrbnik – městečko na útesu a víno žlahtina, 14 km od Šila
• Omišalj – římské Fulfinum a pláž Pesja na severu
• Pláže pro děti a koupání na Krku
• Pláže na Krku – všechny pláže ostrova
• Potápění a šnorchlování na Krku
• Letoviska na Krku – kam jet a kde bydlet
• Doprava na Krk